Běžný den schizofreničky po roce

 

Ahoj všem!

Bude to rok, co jsem napsala článek Běžný den schizofreničky. A teď mě napadlo napsat článek po roce. Jak se vyvíjí můj psychický stav, jaké mám změny léků, a prostě jak vypadá můj běžný den. Letní den. Samozřejmě, každý den je jiný, toto je jen takový příklad :)

Minule jsem psala i o tom, jakou kosmetiku používám a co jím, o tom se mi teď nechce rozepisovat, ale něco málo zmíním ;)

Tak se do toho pustím...

Po změně léků teď méně spím a ráno se budím celkem brzy. V minulém článku jsem psala, že normálně vstávám v 8:30 (na budíka, jinak bych spala déle). Teď vstávám tak mezi 6-7 hod. Jdu do koupelny. Co je nejdůležitější (kromě čištění zubů samozřejmě :D)? Jelikož dost trpím na akné (i když už dááávno nejsem náctiletá), tak kosmetika, která sedí. Některé z těchto produktů používám ráno i večer, některé pouze večer.

micelární voda od Biodermy a čistící krém La Roche

Avene - moje velmi oblíbená značka. Na fotu zklidňující
mycí krém a zklidňující krém, který si mažu na noc. Je to
tedy všechno hlavně kosmetika na problematickou pleť.

Co se týče líčení, když jsem na to tak koukala, došlo mi, že mám teď všechno z Oriflame (od mamky) - make-up, pudr, řasenky, rtěnku nebo balzám na rty, někdy používám stíny. Jinak jsem ale spokojená s make-upem od Dermacolu na problematickou pleť, který si občas mažu jen na pupínky (na celý obličej je pro mě moc mastný), a ještě mám moc ráda make-up Fit Me!, který hezky zmatňuje. Pudr si taky občas kupuju z drogerky.

Toť kosmetické okénko a víc psát asi nebudu. Jídlo není zajímavé.

Po návratu z koupelny musím kápnout Tristanovi kapičky do očí. Když se převlíknu, jdu ho vyvenčit. Dříve to bylo honem honem, později jsem si uvědomila, že mám času spoustu a že se můžeme projít v klidu a vnímat hezké ráno (pokud neprší, to my neradi). Teď ho stejně ani nemůžu tolik honit, jak je slepý! Když vstanu dost brzy, chodí ještě málo lidí a ptáčci hlasitěji zpívají.

Potom jdu nahoru za babičkou. Dáme si s Tristanem snídani, já léky a většinou jdu koukat s babičkou na televizi. Občas schrupnu, ale jen tak lehce. Někdy mě čeká čištění paláce králíčka (má dvoupatrový bejvák), výjimečně mě zaúkoluje i prateta, třeba přebírám bylinky - natrhá mi mátu a meduňku a já otrhávám škaredé lístečky.

Obědvám s babičkou a Tristan vždycky dostane sušené vepřové ucho, miluje to! Pak si musím vzít léky a jdu ho znovu vyvenčit. Nedávno jsme místo venčení byli na delší procházce a bylo to super. Byl to druhý pokus o fakt delší procházku od doby, co je slepý a zvládl to skvěle a myslím, že si to i užil. Nadšeně ťapkal a značkoval :)) On ten čich je teď ještě více důležitý. Ale leká se hlasitějších zvuků a nevidí díry v cestě, různé překážky a tak... Někdy ho radši kousek nosím.

Foto z procházky

Odpoledne se jinak zabavím tak různě. Někdy u sebe trošku uklízím. Nedávno jsem třeba s babičkou sbírala a čistila angrešt. Vyvalujeme se s Tristanem na houpačce, ráda ho fotím třeba na zahradě nebo si s ním dělám selfie :D Děláme si s babičkou ledovou kávu a někdy na kafe přijedou i rodiče po práci. Později odpoledne s babičkou znovu koukáme na naše oblíbené pořady.

 
Potom musím zalít některé rostliny na zahradě - většinou dýně, rajčata, jahody, někdy květiny, ostatní zalívá prateta nebo babička. Tristan dostane granule. Pak nás čeká zase venčení. Ono my sice máme zahradu, kde by se mohl venčit, ale jsou tam různé nástrahy (např. ostružiny). Lepší je jít na menší procházku, aby si očichal oblíbená místa a pořádně vykonal potřebu.
Po venčení jdeme zase nahoru za babičkou a Tristan prostě musí od ní dostat pár piškotů, je to "tradice" :D Když se k tomu babička nemá, tak štěká, poskakuje a ona pro ně musí do spížky zajít.

Mezi 18-19 hod. už většinou bývám u sebe dole (ve svém bytečku). Musím si vzít léky. Jdu do koupelny, do pyžama, a pak už se těším na noťas, kde čtu, sleduju, poslouchám, prohlížím si, píšu... chápete. Tristan už většinou chrápe v posteli. 

Před spaním si zase beru léky. Do postele putuju tak do těch 21 hod., musím Tristanovi zase kápnout do očí a pak se k sobě přitulíme :)) Většinou ještě poslouchám písničky. Někdy mám problém s usínáním, sice mám na to nově léky, ale někdy to ještě není ono. Taky mívám podivné sny, někdy brečím ze spaní (ale teď už méně) a dneska jsem se třeba několikrát probudila a přeskládávala polštáře, nevím proč. Ale věřím, že se spánek zase zlepší. Nějak to s psychiatrem a psycholožkou vymyslíme!

Moje léky za den:

Minule jsem vypsala, co všechno beru. Není v tom moc velký rozdíl, jen mám přidané léky na ten spánek a hlavně!! Vyměnili jsme s panem doktorem jedny léky za jiné a musím říct, že mi to prostě změnilo život. Je ze mě najednou ranní ptáče, přes den skoro vůbec nespím, mám mnohem více energie a víc se zajímám o dění kolem sebe. Jsem za to moc ráda. Jo a zhubla jsem už skoro 7 kilo!! Tolik váží Tristan :))

Největší poslední krize byla asi v lednu, kdy jsem u psychiatra naříkala, že nemám žádné soukromí, jsem sledovaná, že mi nějaká nadpřirozená bytost může odklopit lebku a dívat se mi do mozku - číst mi myšlenky. Fakt nepříjemné :( Nějak jsme to zvládli. Teď ten spánek... ale už je to teda lepší než před dvěma měsíci. Úzkosti bohužel zůstávají a mění se (asi podle míry stresu).

Co se týče obměn, takové nejčastější...
Pondělní volejbal

Lékaři, psycholožka - musím jet do města a babička hlídá Tristana

Návštěvy (hlavně rodinné)

Když prší, nemusím zalívat zahradu :D
A výjimečně další. Dovolená, výlet za druhou babičkou a dědou...

Jinak poslední dobou chodím někam pryč málo, a to kvůli Tristanovi. Potřebuje mnohem více péče a dohledu. Nerada od něj odcházím, ale když potřebuju, vím, že babička to s ním zvládne. Ale je to s ním náročnější, a tak jí ho nechci nechávat na delší dobu. Když jsme jeli na pět dní na dovolenou, každý večer jsem jí volala a ptala se, jak se mají. Ona si před naší dovolenou udělala všechnu práci na zahradě, nakoupila zásoby jídla, aby mohla být pořád s ním doma.

Takže takhle si žije schizofrenička, které docela dobře sedí léky a která má super rodinu a milovaného pejska. Takhle je to v letní dny. Jaké to bude v zimě... to se uvidí. Ale na zimu se moc netěším, protože ta tma je taková depresivní. No ale... budou Vááánoce :))

Kdyby jste se chtěli na něco zeptat nebo měli nápad na další článek, jaký by vás zajímal, tak neváhejte napsat :)

Mějte se krásně!