středa 15. března 2023

Vzpomínky na Maki

 

Zdravím všechny :)

Tento článek je takový vzpomínací. Jsou to fotky z psychiatrie z roku 2016 (byla jsem tam ten rok víckrát a celkově fakt hodněkrát). Nejdříve pár jiných fotek a tak.. Nooo, už je to dávno... jak řekla jedna sestřička, takové ptáčátko jsem byla :D No... a potom vám už představím Markétku. Byla postižená, ale to mi vůbec nevadilo, byla s ní sranda a dny mi tam utíkaly rychleji. A nedávno jsem si řekla, že by bylo hezké věnovat jí článek.














Omalovánky na zabavení




A tady je Markétka!


Spoustu času jsme trávily především focením :)

Omlouvám se za kvalitu fotek,
ale to jsem měla ještě nic moc mobil





















Maki s mojí mamkou :)




Nevím, kde teď Markétka je a jak se má. Ale ráda na ni vzpomínám. Snad se má dobře. Vybavuje se mi třeba, jak seděla na chodbě na zemi a volala: "Kakao! Kakao!"
A měla takovou výdrž, že už to paní doktorka nedala a šla jí do automatu koupit horkou čokoládu :))
Měla jsem na ni štěstí dvakrát. Když jsem šla opět do nemocnice, zjistila jsem, že tam je znovu taky. Dávali mě na intenzivní péči a sestřička při příjmu říkala, že Markétka je divoká, že mě dají na druhý pokoj a já řekla, že už ji znám a mám ji ráda, takže jsme spolu byly na pokoji podruhé :) Když na ni byl člověk hodný, byla taky hodná. Někdy jsem z ní byla trochu unavená, měla hodně energie :D Ale jinak byla zlatá :)
Já jsem se ve společnosti postižených lidí cítila vždycky nesvá, ale Markétka mě toho nepříjemného pocitu trochu zbavila. Jsou to čisté duše.

Dnes se nebudu více vykecávat. Takže to je vše :) 

Mějte se krásně!



6 komentářů:

  1. Moc ti to sluší :). A je super, že jste si tak sedly, taky jsem se občas cítila ve společnosti postižených divně, ale na základce jsme několik let měli spolužáka s postižením a byl taky úplně v pohodě :).

    OdpovědětVymazat
  2. Taky jsem byla dřív ve společnosti postižených lidí nesvá, pak ale sestra nastoupila do školy pro neslyšící, kteří měli i jiné postižení, a já se rychle otrkala. Docela mi to pomohlo v mojí práci, lidé s demencí jsou na tom psychicky hodně podobně.
    Na prvních fotkách ti to strašně moc slušelo! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Jsem ráda, že jste si spolu sedly, aspoň ti čas na psychiatrii rychleji utíkal :) Doufám, že se má Markéta dobře, třeba se k ní tento článek dostane :)

    Another Dominika

    OdpovědětVymazat
  4. To je krásné, že jsi tam měla kamarádku :) také jsem se cítila ve společnosti postižených divně, ale po chvíli to bylo v pohodě! :)

    OdpovědětVymazat
  5. Škoda, že na sebe nemáte žádný kontakt. Je super, že jste se tam takhle skamarádily a pak měly na sebe štěstí i nadále :)

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat