pondělí 6. února 2023

Já a koně

Nejdřív... Děkuji za vaše komentáře u minulého článku! Opravdu děkuji za vaši podporu a milá slova. Moc mě to potěšilo...
Teď už...

Jak jsem slíbila, mám tady pro vás odlehčený článek o koních :)

Dříve jsem chodila nějakou dobu na jeden ranč (ještě když jsem chodila na gympl, to už je dáávno :D). Mám radši western a tam to bylo fajn. Francezska mě naučila nejvíc. Tato úžasná kobylka mě naučila díky tréninkům s jednou hodnou, trpělivou osůbkou v kruhovce klusat i cválat. Říkali jsme jí Fany a pro svou klidnou a mírnou povahu byla hodně oblíbená.

Tohle je ona (s hříbátkem Misty):



Fany měla několik krásných hříbat a nejvíce jsem se starala o kobylku Fendu, ale byla to potvora musím říct :D Jednou mi tryskala po louce, nedala se zastavit a já jsem spadla a zlomila si ruku. Ale! Na Fany musím požalovat, že jsem z ní taky jednou spadla, a to bylo při plavení v řece, kdy mi na břehu hodila kozla (nevím, co se jí stalo) a já jí přeletěla přes hlavu a spadla na ty šutry :D Naštěstí následkem byly jen modřiny. Jinak v počítači bohužel s Fany fotku nemám, ale mám nějaké staré fotky s Fendou a pár fotek dalších koníků. Přidávám:






pohled z koňského hřbetu


Evička
(ano, bylo mi asi 13 a vypadala jsem
hrozně, ofinu mi stříhala mamka :D
Ale zlatíčko Evičku sem musím dát :))



Další koníci v mém životě, s nimiž jsem našla fotky:
(ale samozřejmě jsem se potkala se spoustou dalších koníků)

Ňufka


Tohle je myslím Daros :D


Angie


hříbátko z turistické stáje, jehož 
jméno jsem bohužel zapomněla


Shary ze Švýcarska



Faya ze Švýcarska


Momentálně ke koním už dlouho nikam nechodím, protože v okolí žádná westernová stáj není, nemám auto a stejně nevím, jestli bych byla schopná někam pravidelně docházet. Ale na podzim jsem byla s rodinou na vyjížďce v turistické jízdárně, kde jsem kdysi dávno poprvé sama jela na koni (jako že mě nikdo nevedl) a o podzimní vyjížďce jsem psala v jednom deníčkovském článku zde: KLIK

Ohledně Švýcarska... byla jsem tam s rodiči třikrát a vždycky jsem kromě horských túr byla i na vyjížďce na koni. Nejlepší to bylo asi první rok, kdy jsme s mamkou byly na celodenním putování. Hrozně ráda na to vzpomínám. 

Nakonec jen taková malá perlička - velký obrázek A3, který jsem
namalovala, bohužel nemůžu přijít na to, kam jsem si ho schovala :(

To je vše :) Snad se vám článek líbil. Co vy a váš vztah ke koním? Budu ráda, když napíšete do komentářů :)

Přeju hezký den!

 

5 komentářů:

  1. Jé, to jsou tak krásné fotky a hlavně ty jsi krásná! Musím říct, že ti to na koni moc sluší! Já jsem třeba nikdy na koni neseděla a ani mě to neláká. Mám z koní respekt :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Koně jsou nádherná zvířata a já si kdysi přála na nich jezdit :). Hezké fotky a super článek :).

    OdpovědětVymazat
  3. Když nepočítám jízdy na poníkovi v Zoo, když jsem byla malá :D tak jsem na koni seděla jednou. Dostala jsem poukaz na jednu lekci k narozenínám. Hrozně jsem si to užila. Od té doby nic. Občas si říkám, že bych se projela :)
    Obrázek je moc hezký

    OdpovědětVymazat
  4. Moc hezký článek a nádherný obrázek! To je škoda, že ho nemůžeš najít :'( je opravdu úžasný. Jak dlouho jsi jezdila? Já zkoušela western jen jednou. Jezdím anglii (no, teď už nejezdím, jen se starám). Když jsme byly se ségrou ve školce, hodně jsme s mamkou jezdily na kole. Za odměnu jsme pak jely ke stáji, kde jsme se svezly. Od první třídy jsme tam začaly chodit do kroužku. Chodily jsme tam asi 7 let. Potom asi rok jinam a od 2014 do stáje, kam chodím doteď. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Přiznám se, že můj vztah ke koním není nijak velký. Před těmito zvířaty mám velký respekt a nevím, zda bych se odvážila sednout do sedla :) Snad se ti poštěstí se k nim ještě dostat. Obrázek je opravdu povedený! Doufám, že se ti ho podaří co nedjřív najít :)

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat