Elektrokonvulzivní terapie...

 ... neboli "elektrošoky". V tomto článku se dozvíte, co jste možná nevěděli. Zapomeňte na "Přelet nad kukaččím hnízdem".

Poprvé jsem na elektrošocích byla na psychiatrickém oddělení jedné nemocnice (kam mimochodem jezdím ráda - tedy radši než do léčebny, ale nejradši jsem samozřejmě zdravá!). Když mi to nabídli, okamžitě jsem odmítla. Protože jsem o tom moc nevěděla a prostě mi to přišlo nějak "strašidelné", bála jsem se, že ztratím paměť apod.

Blbost! Problémy s pamětí jsem měla už před elektrošoky. Ano, elektrošoky paměť naruší, ale ne nějak zásadně. Naposledy jsem přišla na dobrou věc - psát si každý den během hospitalizace aspoň pár vět do deníku a průběžně si to číst a připomínat. Díky tomu se mi celá hospitalizace vybavovala mnohem lépe. A když se mi třeba špatně vybavuje nějaká dovolená apod., pomůžou fotky.

Můj stav se před prvními elektrošoky nelepšil a sám primář mi přišel říct, že je škoda, že to odmítám, protože by mi to mohlo opravdu pomoci. A tak jsem na to nakonec kývla.

Pro zajímavost přepíšu info, co mi dali přečíst.

Vzhledem k Vašemu zdravotnímu stavu vám ošetřující lékař doporučil elektrokonvulzivní léčbu. Tato léčba patří mezi nejúčinnější léčebné postupy při léčbě závažných psychických onemocněních. Významně urychluje léčebný proces a zkracuje dobu hospitalizace.

...bla bla bla, zkrátím to, není to všechno důležité....

Před samotným výkonem budete uložena na lůžko, anesteziolog Vám podá do žíly anestetikum, při jehož působení usnete. Poté Vám lékař aplikuje nitrožilně látku uvolňující svaly. Během spánku navozeného anestetikem Vám bude podán kyslík a provede se vlastní aplikace elektrokonvulze. K mozkové stimulaci slouží elektrody, které jsou přiloženy ke spánkům. Samotná aplikace elektrického proudu trvá zlomek vteřiny. Po výkonu Vám bude podán kyslík. Do probuzení budete pod neustálým dohledem sestry. Celkový počet aplikací elektrokonvulze je obvykle 5x-10x.

Po výkonu Vám bude ve stanovených intervalech sestra sledovat krevní tlak, pulz, saturaci. Pokud budete bez potíží, bude Vám podána snídaně a ranní léky. Léčbu můžete svým rozhodnutím kdykoliv přerušit. K plnému léčebnému efektu je však pro Vás výhodnější celou léčebnou kůru dokončit dle ordinace lékaře. 

K možným nežádoucím účinkům patří mírná bolest hlavy. Dále můžete pociťovat nevolnost, pocity slabosti, svalovou bolest, pocity oslabení paměti a zmatku v hlavě. Všechny nežádoucí účinky jsou přechodné.

Tak.
Na elektrošoky se chodí v pondělí, středu a pátek brzy ráno. Na pokoj, kde se provádí, jsem chodila se sestřičkou, vezly jsme lehátko (už si možná i pamatuju trasu, kudy se chodí - výtahem, podzemím, výtahem... :D) a tam si mě přebraly anesteziologické sestry (zajistily žílu atd.), které tam jsou opravdu neskutečně hodné, takže i když jsem se bála, bylo to s nimi lepší. Když jsem byla nervózní, držela mě sestřička za ruku a před usnutím mi popřála "dobrou noc". 

Když jsem byla asi podruhé, hodně jsem si pokousala jazyk a od té doby si už sestřičky pamatují, že mi mají dávat dva roubíky. Jinak vždycky bez potíží. Přicházela jsem k sobě většinou během převozu na oddělení. Pamatuju si ten vánek, když mě vezli na lehátku po podzemní chodbě. Dříve jsem bývala trochu zmatená, později už bez nežádoucích účinků. Akorát jsem neměla chuť na snídani.

Vždycky jsem byla samozřejmě nervózní. "Co když mě špatně uspí a co když to bude bolet? Co když se budu dusit?" apod. Jednou se totiž stalo, že se tam jedna paní při uspávání začala dusit, protože nějak vdechla slinu nebo nevím co... (Odděloval nás závěs, takže jsem to slyšela). Začala jsem brečet a říkala jsem, že na tu nepůjdu, protože mě to vystrašilo, ale doktorka mě přemluvila, že se paní vůbec nic nestalo a je v pořádku.

Samozřejmě... lepší je obejít se bez elektrošoků... ale když mi bylo nejhůř, léky nezabíraly a mě bylo zle, opravdu mi neskutečně pomohly. Měla jsem halucinace - viděla jsem duchy, špatně jsem spala, vyváděla blbosti (např. jsem volala policii), často jsem brečela a dostávala injekce na uklidnění. Elektrošoky byly vlastně vysvobození.
Naposledy jsem na nich byla cca před rokem  čtvrt. Kéž by můj stav byl takový, že už bych je nikdy nepotřebovala. Ale pokud jo, vím, že mi to pomůže.

Doufám, že po tomto článku nevěříte nějakým bludům. Byla bych ráda, kdyby vás článek zaujal a dozvěděli byste se, jak to ve skutečnosti chodí a jak to pomáhá. Ale jsou lidi, kteří to odmítají, protože jim to dělalo zle. Je to asi individuální.

Kdybyste chtěli, tak se klidně na něco doptejte. Já už se loučím.

Dále mám pro vás přichystaný článek (možná dva) na téma anorexie a jeden na odlehčení s krátkým povídáním a fotkami koní. Jindy nevím, o čem psát... teď naopak nevím, který z článků mám publikovat dříve :D

Mějte se krásně!