Já a blogování

 

Zdravím!

Dnešní článek bude o blogování na přání od "Neznámé" :) Dozvíte se, jak jsem začala, o čem blogy byly, jak se postupně měnila témata, o kterých jsem psala. 

Tak hurá do toho :D

Úplně můj první blog jsem založila asi ve 12 letech. Ani nevím, jak jsem přišla na to, že něco takového existuje. Měla jsem přezdívku Terkina a blog se jmenoval terkina.blog.cz Články byly většinou takové, že jsem zkopírovala obrázky z mých oblíbených filmů a pohádek nebo fotky mých chlupatých mazlíčků, takže takové můj běžný článek vypadal tak, že jsem napsala dvě věty a přidala 10 obrázků Legolase (z Pána prstenů) nebo třeba králíka a to bylo vše :D

Následoval blog (tuším) rezzie.blog.cz Kde jsem začala psát o svém životě a mých zájmech (třeba koně). Bohužel si toho moc nepamatuju, takže vám k tomu víc nenapíšu. 

Potom jsem se dostala k blogování o mé cestě hubnutím. Jestli si to dobře pamatuju, blog se jmenoval rezzy-thin.blog.cz a pak jsem se (nevím proč, možná proto, že na něj někdo přišel asi spolužačka) přestěhovala na blog to-be-thin.blog.cz 

Když na blog přišli rodiče, řekli to mé psycholožce a ta jim poradila, ať mi to prostě zablokují. Takže jsem se jednoho dne nedostala k přihlášení na blog a neviděla jsem blogy dalších hubnoucích princezen. Když jsem to zjistila, tak jsem se vztekala a rodiče to nevydrželi a zase mi to odblokovali. 

Blog to-be-thin.cz byl fakt můj miláček. Měla jsem ho fakt ráda. Nejdřív jsem sem tam psala něco o tom, jak jsem přes den jedla a jestli jsem cvičila apod. A přidávala jsem fotky hubených dívek - thinspiration. Postupně jsem začala psát jídelníček skoro každý den, dokonce jsem i fotila, co jsem snědla. Ve spřátelených blozích jsem měla slečny, co se snažily jíst zdravě, ale taky léčící se anorektičky a nebo tzv. pro ana, což jsou slečny, které mají anorexii, ale nechtějí se léčit, spíš naopak. I u nich jsem totiž hledala inspiraci a motivaci. Fotky jejich vychrtlých těl. A tak no... Byly pro mě skoro něco jako bohyně... záviděla jsem jim... a snažila se být tak hubená jako ony... a řídit se tzv. pro ana tipy a triky... hrůza :( 

Občas jsem taky přidala fotky, ale málokdy jsem se sebou byla spokojená. Váhu jsem myslím nepsala, protože jsem se za ni styděla (i když jsem měla podváhu). Když se věci daly do pohybu a já se začala léčit, tak jsem blog trochu "přeměnila" a psala o tom, jak chci nad anorexií vyhrát. 

Přišlo mi, že už není vhodné, aby se můj blog jmenoval to-be-thin.cz a tak jsem vymyslela adresu, kterou už znáte - terry-rezzy.blog.cz. Přidávala jsem fotky, deníčkové články, asi pár videí, sem tam myslím i články na přání apod. a taky o boji se schizofrenií. S touto adresou jsem pokračovala i na blogspotu. Myslím, že za dva měsíce nebo tak nějak bude můj blog terry-rezzy.blogspot.com druhé narozeniny. Nepřešla bych, ale byla jsem "donucena", když blog.cz skončil.

Nikdy mě nikdo nepoznal na ulici apod., jak se "Neznámá" ptala, na to nebyly moje blogy dostatečně známé :D Ale mile mě překvapil vánoční dárek od mých čtenářek - kniha o sebelásce a hrníček, přidávám odkaz na článek kde zmiňuji hrníček tady: hrníček. 

Když jsem se ptala mamky, jestli chodí na můj blog, řekla, že ne, ale že si ho sem tam čte taťka. Rozhodla jsem se, že už to nebudu tak strašně tajit a občas pošlu mamce nějaký článek o něčem, co by se jí mohlo líbit. Bráchovi někdy taky. A jestli to čte někdo z okolí a tak... je mi to jedno, jestli se někomu mé články nelíbí, tak ať je nečte.

Vím, že teď hodně letí instagram, mají ho bráchové, kamarádky... Ale blog je stále moje srdcovka a nevím, jestli se mi chce přestat na něj psát. I když na instagramu bych třeba mohla mít více sledování. Jaký máte názor na instagram?

Tento článek je delší, než jsem čekala :D Snad vás zaujal. V plánu mám zase nějaký deníčkovský článek a možná nějaký článek s fotkami :)

Mějte se krásně!