Děje se toho docela hodně... nebudu se úplně zas tak o všem rozepisovat, ať vás nenudím.
Včera jsme byli na absolventském koncertu mého bráchy Šimona. Takže absolvoval poslední ročník ZUŠky - klavír, jako já. Všichni tři sourozenci jsme to zvládli (Matouš - kytara). Jsem na nás pyšná. Ale popravdě, já jsem byla největší lajdák co se týče cvičení :D
Dneska tu byli oba strejdové (bráchové mamky) pomáhat. Jeden postavil houpací sedačku, kterou jsme koupili a jeden předělával babičce elektriku. Rodiče napsali zprávu, že koupili babičce koberec a přijde příští týden. A příští týden mají rodiče dovolenou a bude se babičce malovat ložnice. Takže babička je moc ráda, že vše klape a že jsou všichni tak ochotní. My jsme byli s Tristanem kromě venčení a kraťoučké procházky skoro celé odpoledne na dvoře a slunili jsme se. Už mu hezky tmavnou skvrny. A kafe se zmrzlinou a tak. Večer jsme byli vzadu na zahradě a zalívali.
A zase budu psát o Tristanovi. Kontrola v pátek dopadla dobře. Příští týden jedeme na očkování na naši veterinární kliniku a další týden zase k očaři. Ještě je to tak trochu ve hvězdách, co se bude dít, jestli bude další operace očiček, je to bohužel dost možné :( Ale teď je to ok, musím zaklepat a modlím se, aby na kontrole nebyl žádný problém.
Bavila jsem se o tom s psycholožkou, že by byl fajn nějaký batoh na psa, abych s ním mohla na delší procházky, jezdit autobusem, vlakem apod. Když je slepý, tak je samozřejmě všechno náročnější. Objevila jsem na internetu klokanku na psa, zdá se být úžasná, zítra už mi možná přijde, takže vám potom poreferuji, jestli je dobrá nebo jestli je to blbost :DD
Koláž s Tristanem... vyfotit čtyři blbé fotky nám trvalo víc než hodinu. Tristana to prostě hrozně nebaví :P Musela se kvůli tomu ze mě stát úplná piškotová královna :))
Nevím, jestli je to díky vysazení Clozapinu nebo se na mě prostě jen usmálo štěstí (obojí?). Nemám takový hlad a chutě, mám více energie, vstávám brzy ráno, směju se, užívám si život a vážím si každého dne s mojí super rodinou a s Tristanem. I když jsou i méně veselé chvilky... jsem teď šťastná. Děkuju za to!!!
Přeju vám, abyste se měli taky tak krásně, jako já 💗
Wow, obdivuji že zvládáš takhle náročnou péči o pejska, ne každý by si to troufl
OdpovědětVymazatKrásně pozitivní článek, Terezko :). Klokanka na Tristánka mě zajímá! :)
OdpovědětVymazatÚplně mě za hřál na srdci ten poslední odstavec. To, že jsi šťastná! To je krásné a jsem nesmírně šťastná i za tebe! Jen tak dál ♥ Je mi líto, že je Tristánek slepý, zvládáš to na jedničku. :-)
OdpovědětVymazatCasto na tento blog chodim, kdyz je mi ouvej. Clove kdyz cte, ze je nekomu taky tezko, tak se v tom na chvili neciti sam. Ale co nejuprimneji vzkazuji, ze me moc potesilo, ze se citis po dlouhe dobe dobre. Moc ti to preji! Zaslouzis si to, jsi bojovnice a toto je zaslouzene vitezstvi.
OdpovědětVymazatHodně plánů koukám :) Ale to je dobře.
OdpovědětVymazatJsem ráda, že Tristan je v pořádku. A i ty, že jsi v pohodě :)
Tristánek je šikula a jsem zvědavá na tu klokanku, jaké to bude :D. Jsem moc ráda, že se cítíš lépe a šťastně <3.
OdpovědětVymazatTak ten poslední odstavec mi udělal největší radost! Super Terezko, jen tak dál <3 A na klokaní kapsu jsem zvědavá, doufám, že se nám s ní pochlubíš :)
OdpovědětVymazatWantBeFitM