středa 15. června 2022

Deníčkovský

 

Ahoj všem!

Jsem tady s docela obyčejným deníčkovským článkem. Pokud vás to zajímá, čtěte dále :) Co se událo za poslední dny? 

Takže... V pondělí jsem šla k psychiatrovi, chtěla jsem pořešit léky, moji únavu atd. Jenže má dovolenou a byla tam jen sestřička. Takže mi píchla injekci, vytiskla recepty a šla jsem domů. Večer byl volejbal.  Moje "tělesné potíže" jako třeba neúnosné motání hlavy, křečí a epi záchvatu (který jsem měla na volejbale minulý týden) jsem teď neměla, pouze křeče, ale jen chvíli. Takže v tomhle směru to bylo fajn, ale co se týče hry, vůbec se mi nedařilo. Samé outy, sítě atd. No nemůžu být pořád perfektní :D

Včera jsem byla u paní psycholožky. Příjemné popovídání. Řešily jsme můj začátek docházení do BCDZ - Beskydské centrum duševního zdraví (dále jen centrum). Podpořila mě v tom. Dále moji hospitalizaci v dubnu/květnu. Moji nemoc. A celkově co bylo, co je teď a co třeba bude. Víte, že ke svojí psycholožce chodím už půlku svého života? Začala jsem jako mladá dívenka. 

Dneska jsem jela do centra ráno, byla jsem tam před devátou a program začínal v 10 hod., tak jsem si uvařila kafe a odpočívala. Pak začalo tvoření. Z papírů jsme dělali moře, nebe a lodičky. Můžu vám to ukázat. Žádné mistrovské dílo, ale i tak mám z toho radost :D Ty papíry jsou fakt hezké.




Potom jsem měla schůzku se zdravotní sestřičkou, trochu jsme probraly takové věci jako co jsem zažila, s čím jsem měla problémy, co očekávám od centra, jak se cítím a vyplňovala jsem dotazník o mých pocitech za posledních 7 dní. 
A nakonec jsme měli skupinové posezení s panem psychiatrem. Dnešní téma bylo sebehodnocení. Byly tam zajímavé zkušenosti jiných pacientů. Chcete vědět, co jsem říkala já? Že si připadám méněcenná, když mi nejde (například) volejbal - hlavně tedy když mám tělesné obtíže, musím dlouho sedět na lavičce nebo ležet při záchvatu atd. Jako že ostatním překážím, dělám problémy... Mamka mi říká, že to není pravda, že nepřekážím, když tam nejsem, všichni se ptají, co je se mnou, nechávají mě pozdravovat a tak. A já nevím, jestli to mám mamce věřit. Jsem prostě potížistka. Nejen na volejbale.
Pana doktora znám z psychiatrické nemocnice a tam už nepracuje. Jsem ráda, že je teď v centru. Je to skvělý člověk. Velký sympaťák.

Nakonec přidávám tři fotky, které vyfotil můj taťka o víkendu :) Ať máme zase nějakou fotku do kalendáře pro babičky.




A to je asi vše :) Příští týden chci jet v úterý vlakem s Tristanem k babičce a dědečkovi. Rodiče pro mě o víkendu přijedou. Tak strávím s prarodičů pár pěkných dnů :) Noťas možná budu brát, možná ne, ještě uvidím. Těším se na pečení s babičkou. Už mám vybraný recept a bude to buchta od Terky - přidávám odkaz: klik

Mějte se krásně!





3 komentáře:

  1. Centrum vypadá hodně zajímavě. Napsala bys o něm někdy prosím více? Jak často tam chodíš, na jak dlouho, co se tam dělá a tak? Obrázek se ti moc povedl! :) Jinak určitě nejsi potížistka. Je vidět, že tě mají moc rádi a jsi součástí party <3. Neboj, mně to poslední dobou na tenise taky nejde :/ Užij si výlet :)

    OdpovědětVymazat
  2. Mamince bych věřila :). Je fajn, že se ti v centru líbí, lodičky jsou super!
    Krásné skoro letní dny přeji :).

    OdpovědětVymazat
  3. To je super, že jsi začala chodit do takového centra :). Obrázek se mi líbí :). Vůbec nejsi potížistka, naopak! Každý tě má rád a chce ti pomoct, když vidíš, že máš nějaké obtíže, nevadí jim to, právě ti rádi vždy pomůžou :). Krásné fotečky, sluší ti to <3.

    OdpovědětVymazat