Deníčkovský

 

Ahoj všem :)

Jestli chcete, můžete si přečíst, co se za poslední dny událo. Přijde mi, že teď mám jen samé doktory a doufám, že toto "lékařské" období bude brzy pryč :D

Jako první bych vám možná vykouzlila alespoň malý úsměv na tváři tím, co se mi stalo na volejbale. Po ukončení léčby mého pravého prsteníčku po úrazu na volejbale jsem se natěšeně hrnula do tělocvičny. A co si asi tak myslíte, že se stalo? Udělala jsem si stejný úraz, prsteníček, akorát na druhé ruce. Nechtěla jsem jít k doktorovi, jenže když jsem se na druhý den ráno probudila, měla jsem na kloubu velký modrý hrb a já se bála, že to je zlomené.

"Zlomené to není," řekl doktor.  "Ale výron máte řádný." Prst byl oteklý a pěkně barevný.

"Je mi to takové trapné," přiznala jsem se. "Já jsem tady před měsícem byla u vašeho kolegy se stejným úrazem, akorát na druhé ruce." (jsou tam dva doktoři)

"Já vím," odpověděl. "A co jako?"

"No že je mi to trapné."

"Ale já vám nenadávám," řekl, dostala jsem dlahu a hurá domů :D Jsem ráda, že byl hodný. Ještě uvidíme, co na to řekne pojišťovna :D

No a když jsem teď nemohla hrát volejbal, tak jsem si řekla, že tam půjdu, ale budu fotit taťkovou zrcadlovkou. Některé fotky jsou super akční a některé hrozně vtipné :D Snad se ostatním budou líbit.

Ohledně kardiologie... byl v tom zmatek, ale nakonec jsme se nějak domluvili. 

Poslali mi z nějakého centra poštou Holter na měření srdeční aktivity. Rodiče mi to pomáhali "zprovoznit". Mám celkem tři elektrody, na jedné je připojen ten malý přístroj. Jsou to takové malé bílé nálepky a k tomu se přicvaknou ty elektrody. Nálepky se mění podle toho, jak drží. Přístroj si můžu na chvilku sundat, když jdu do sprchy. Jinak 24 hodin denně na 2 týdny, což bude v pondělí nebo úterý, už se těším, až to pošlu zpátky a že se toho zbavím. A jsem zvědavá, co z toho zjistí.

Dneska jsem potřebovala jít na injekci a recepty na léky k psychiatrovi a mile mě překvapilo, že tam skoro nikdo nebyl, tak jsem si zašla i popovídat s panem doktorem. Říkala jsem mu, jak jsem pořád unavená a jak bych furt něco jedla (hlavně večer). Ptala jsem se ho, jestli jsou nějaké léky na povzbuzení. Prý je nějaký lék, ale nechce mi ho dát, protože by se bil s mým jiným lékem a nedělalo by to dobrotu. Tak jsem zjišťovala aspoň bylinky. Zamyslel se a řekl, že bych mohla zkusit guaranu. Taťka mi našel tablety, kde je i ginkgo biloba. Četla jsem pozitivní reakce lidí. Tak to asi zkusím :) Máte někdo zkušenost? Jestli pomáhá opravdu tak, jak píšou, tak je to zázrak :D

Co mám v plánu na další dny? Je toho hodně a čekám, že spoustu z toho vyjde až za delší dobu. Musím k homeopatičce, psycholožce, na kontrolu s prstem, potřebuju se objednat na gynekologii... chci jít na bráchovi předehrávky z klavíru, ke kadeřnici (měla být dneska, jenže včera volala, že jí nepoteče voda a musela nás přeobjednat). Musíme se objednat na očkování pejska a králíčka. Chtěla bych na výlet za kamarádkou a bráchou do Prahy. Jinak bych ještě ráda na pedikůru (ještě nikdy jsem nebyla a mám hrozně suché nohy, tak bych se toho chtěla zbavit), ráda bych šla k dentální hygienistce (taky jsem nikdy nebyla). A mám velkým přáním je zajet si na vyjížďku na koni nebo na kurzy ježdění. Dříve jsem chodila ke koním, ale už je to dávno a já bych se k nim chtěla po dlouhé době dostat, aspoň na chvilku. Jinak ještě konečně jsem se dokopala k tomu napsat nějakému tatérovi. Dost dlouho jsem to odkládala, až mě brácha předběhnul. No tak jsem zvědavá, jestli to klapne i u mě :)

Víc aktivit už mě teď asi nenapadá. Těším se na Velikonoce, budu mít narozeniny, hahá :D A snad pojedeme k babičce, uvidíme. 

V květnu pojedeme určitě na dědečkovy narozeniny :)

Tak a kdo to dočetl až do konce, tomu se klaním!

Mějte se krásně :)