Jsem doma!

 

Ahoj všem!
Milí, zlatí, tak jsem od pondělí doma z nemocnice!
Neuroložka říkala, že si mě tam nechají asi na 3-4 dny, pak říkala asi týden a nakonec z toho byly dva týdny.

tak přivítání s mým miláčkem Tristanem :-*

Ráno ještě doktorka dopisovala zprávu a zavolala si mě, aby mi vše vysvětlila a já všemu rozuměla. Což se úplně nepodařilo, ale rozumím tomu aspoň o chlup víc :D

Co se týče diagnóz... záchvaty mám jak neepileptické tak epileptické. Toto se někdy špatně rozlišuje, takže pomohlo právě ten monitoring 24 hod denně. Třes atd. patří určitě mezi psychogenní záchvaty. Možná i některé stavy, co vypadají jako epileptické, jsou nakonec psychogenní. Zkusili mi vysadit antiepileptika, pak už byly na eeg vidět epileptické abnormity Když budu brát léky tak, jak je teď mám, mělo by to být v pořádku. Kdyby byly nějaké nějaké problémy, přijet na eeg-video znovu (což už snad nikdy nebudu potřebovat). Včera jsem sice záchvat měla, ale neřeším to. Když byl zatím jen jeden. Uvidíme, co ukážou další dny. Už mám termín u psycholožky, mám ji moc ráda a chci s ní rozebrat, co se všechno dělo a tak...

Bohužel při natáčení aktivity v mozku mi zjistili i problémy se srdíčkem, takže jsem objednaná i k jedné kardioložce. Musím vydržet až do konce března, dřívější termín nebyl.

V pondělí bych chtěla jet s rodiči na volejbal a zkusit hrát. Když to nepůjde, budu se prostě dívat. Kamarádi/spoluhráči s tím nemají problém. Dokonce se rodičů ptali, jak se mám, nechali mě pozdravovat a tak :) Moc se na ně těším! A musím se do toho znovu dostat. První procházka po měsíci a půl ležení v posteli, no bolela mě lýtka. Ale už je to ok :)

Po propuštění z nemocnice jsme se s rodiči vydali najít kavaránu Café Momenta, o které jsem četla v článku u Míši. Přidávám odkaz: klik

Upřímně, zákusky byly drahé. Ale výborné! Mamka neměla chuť a taťka má cukrovku, takže jsem koupila dva dortíky pro mě a dva pro babičku.

Po cestě domů jsem ještě musela na záchod, tak jsme zastavili na jedné benzince a pak jsme si s mamkou koupily ještě kafe a bylo moc dobré :) Jak oni to na těch benzinkách dělají, že mají tak dobré kafe? :D

Rodičům musíme dělat dost starostí. Já v nemocnici, brácha v Praze Covid pozitivní a druhý mononukleóza. A nemá dobré jaterní testy, takže přísná dieta. Taky jsem měla mononuklézu, ale to mi bylo 5 let a pamatuju si jen, že mi chyběla čokoláda a že jsem se vždycky těšila, až mi taťka po cestě z práce koupí karobové bonbonky. Chudák brácha (mladší), nesnáší krev. Poprvé při odebrání ležel, tak to zvládl. Teď řekl, že to zvládne vsedě a samozřejmě omdlel :D

Jinak druhý brácha si našel v Praze nové bydlení, bude bydlet s kamarádem v 2+1. Tak se těším, že u něj budu moct přespat a něco s ním a s kamarádkou podnikneme :)

V příštím článku (nebo nějakém pozdějším, uvidím) bych se chtěla zmínit o brášcích a jejich hudebních úspěších, tvorbě a tak celkově prostě o nich a hudbě :) Protože jsem na ně pyšná a chci to sdílet.

Teď už se loučím, děkuji těm, co to přečetli... mějte se krásně!