Tak jsem doma, moji milí!
Měla jsem tu smůlu, že přístroj, s kterým se dělají elektrošoky, byl právě na kalibraci v Praze. Naštěstí se vrátil celkem brzy. Čekala jsem jen jeden týden (mělo to trvat déle). Mezitím jsem dopoledne chodila na skupinové terapie a na ergoterapii (na tu jsem chodila někdy i na hodinku po obědě).
Nevím teď úplně, jak začít a o čem psát. Elektrošoky mi trochu narušily paměť. Ne že bych nějak moc zapomněla na svůj život předtím, to ne. Ale narušuje to krátkodobou paměť. Já byla hospitalizovaná asi 3 týdny a 2 dny a tak si např. hůře vybavuji spolupacienty z prvních dvou týdnu apod. Protože jsem si chtěla zachovat nějaké vzpomínky, psala jsem si deník, aspoň takový stručný, (skoro) každý den pár větiček.
Se spolupacienty jsem neměla žádné problémy. Všechny ženy (různých věkových kategorií) se kterými jsme se prostřídaly na pokoji, byly milé a dalo se s nimi v pohodě vyjít. Co se týče sestřiček, některé už jsem znala z minulých hospitalizací, některé byly nové. Všechny byly fajn. Doktoři, sestřičky, psychologové, paní ergoterapeutka... nemám co vytknout :)
Na elektrošoky jsem šla celkem 7x. Jsem ráda, že už to mám za sebou a snad to zase na dlouhou dobu nebudu potřebovat. Ale možná budu jezdit jednou měsíčně na jednu aplikaci jako udržovací dávku. Ještě se s doktorem domluvíme.
Ve čtvrtek jsem přijela domů a hned v pátek jsme šli na pohřeb prastrejdovi - bráchovi babičky. Takže to bylo takové smutné no. Je fajn, že jsem zase viděla širokou rodinu. Ale příště bych je viděla radši při nějaké pěkné oslavě něčích narozenin.
Musím se přiznat, že po návratu domů mě trápí úzkosti, které nevím, odkud se berou. Bylo mi večer zle u sebe doma, tak jsem se s Tristanem (pejskem) sbalila a šla spát nahoru k babičce. U psychiatra jsem byla hned jak jsem se vrátila z nemocnice a znovu bych měla jít za měsíc (na injekci), ale jestli se to neuklidní, tak tam půjdu dřív. Ale že mi dali ufoni čip do hlavy, to už si nemyslím :P
Někdy se musím pustit do holeníčka Tristana. Za ty tři týdny pěkně zarostl :D Jinak se těším na volejbal, který bude v pondělí. Bohužel budu hrát jen s taťkou, protože mamka má něco s nohou :(
To je pro tuto chvíli asi vše, co mě napadlo napsat. Kdybyste měli jakékoliv otázky nebo tipy o čem byste si chtěli přečíst, tak napište.
Mějte se krásně!
Ahoj Rezzy, děkuji za tvůj článek. Jsem ráda, že jsi v pořádku doma, hospitalizace byla v rámci možností v pohodě a především jsem ráda, že to splnilo svůj účel, pomohlo ti to a jsi na tom lépe :)
OdpovědětVymazatTaky občas pociťuji úzkosti a nevím, kde se vzaly nebo co s tím bude nejlepší udělat. Myslím, že vyrazit za babičkou byl skvělý nápad - někdy prostě člověk potřebuje nebýt sám, ale mít někoho vedle sebe. Babička byla určitě taky ráda, že tě tam má.
Posílám pozdrav Tristánkovi a ať se Ti dobře daří! :)
Moc ráda slyším, že už jsi v pořádku doma <3 Je super, že tam byli všichni milý, tak ses tam určitě cítila fajn :) Abychom se scházeli celá rodina mimo pohřby a svatby, tak každý rok máme sraz naší rodiny, tak to je fajn :) Akorát my letos nebyli, protože jsme měli divadlo :)
OdpovědětVymazatWantBeFitM
Ahoj, jsem tak ráda, že jsi zpátky! Snad ti už bude lépe a celkově všechno půjde lépe a lépe.
OdpovědětVymazatTaké se už těším, až budu moc domů a všechny vidět, rodina prostě chybí.
Ahoj, jsem ráda, že jsi se vrátila v pořádku, nestrádala jsi a že ti tam trochu pomohli. Přeji krásné podzimní dny! :)
OdpovědětVymazatJsem ráda, že už jsi doma, moc jsem na tebe myslela <3 škoda, že některé problémy ještě nevymizely, ale asi to chce čas. Určitě to bude lepší a lepší. Moc ti to přeji <3
OdpovědětVymazatTen pohřeb mě moc mrzí :(... Přeji upřímnou soustrast... Příští setkání snad bude veselejšího rázu.
Já měla dnes tělocvik. Hráli jsme také volejbal. Nehrála jsem ho strašně dlouho, z bagru mám modřiny :DD
To jsou dobré zprávy, že už ses vrátila domů! :) Možná se ti něco vrátilo, protože jsi se jakoby zase vrátila zpět, ale neboj, věřím, že to bude lepší a lepší <3.
OdpovědětVymazatTo je mi tak líto. Teď jsem vůbec neměla na počítač čas, tak se koukám, co se u tebe odehrává a jsem v šoku, že jsi byla hospitalizovaná :( Doufám, že to bude aspoň o něco lepší... a máš to už aspoň za sebou, teď se můžeš radovat z nadcházejících Vánoc :-) A snad se ti Tristana podaří ostříhat :-)
OdpovědětVymazat