pátek 4. června 2021

Moje rodina a hudba

 




Zdravím!

Dostala jsem dobrý tip na článek a rozhodla jsem se napsat něco mojí rodině a hudbě. Na úvodní fotce je můj brácha Šimon. Jestli vás hudba nebo moje rodina nezajímá, tak to nečtěte :)) Předem upozorňuju, je to dlouhé!

Už jako malá jsem měla moc ráda hudbu. Jako prcek jsem ještě s plínkou vesele tancovala na disco písničky od "Sin with Sebastian", mamka mi před spaním zpívala "Halí belí" a v hlavě mám vzpomínku, kdy sedím s taťkou na zemi, máme otevřený nějaký zpěvníček a taťka mi zpívá "Okolo Třeboně". Rodiče říkají, že neví, po kom máme s brášky takový dobrý hudební sluch a talent, že oni v tom vůbec nejsou dobří, ale já myslím, že taky nejsou marní :))

Moc ráda vzpomínám na prázdniny u babičky, kde jsme já, babička, brácha a sestřenka jako malí spali v zahradní chatce (tak akorát pro dvě matrace) a společně jsme před spaním zpívali všechno možné. Později na základce jsme já a Matouš chodili do sboru a hrozně mě to bavilo. Na gymplu se mi po tom stýskalo.

Rodiče mě dali v ZUŠce do přípravky a já si pak vybrala, že chci hrát na klavír. Párkrát jsem měla krizi a chtěla skončit, ale nakonec jsem vychodila celou ZUŠku a jsem ráda (jeden rok jsem si zkusila i klarinet). Moje paní učitelka byla skvělá, moc hodná, trpělivá, bavilo mě to s ní, vždycky mi třeba zahrála tři skladby a já si vybrala, kterou bych se chtěla naučit. 

Matouš se rozhodl pro kytaru a Šimon nakonec pro klavír, jako já. Paní učitelka (chodí ke stejné) si myslí, že jeho výběr ovlivnilo to, že mě slyšel hrát na klavír, když byl ještě u maminky v bříšku a pak jako miminko.

Talent bráchové prokázali i v tom, že Matouš několik let tancoval a zpíval ve folklorním souboru (jezdili i po světě) a Šimon tancoval latinsko-americké tance. Momentálně ho strašně baví dramatický kroužek :D Kdoví, co z něj bude :)

Přidávám video, kde hraju s nejlepší kamarádkou z gymplu čtyřručku (jsem ta s kratšími vlasy, ale to jste asi poznali). Měly jsme asi 15 let. Byla to úplně jednoduchá skladba, ale mě se moc líbila a tady právě asi platí, že v jednoduchosti může taky být krása. Čtyřručky mě celkově vždycky bavily :) Jednou jsem se s jinou dívkou ze ZUŠky, se kterou jsme se toho naučily celkem dost, sekla v jednom místě a nějak jsme se nemohly znovu chytit tak dlouho, že jsem se začala i trochu smát. Bylo už to tak zkažené, že už to bylo jedno :D


Už nevím, kolik mi bylo, ale bylo to už po gymplu a byla jsem už nemocná. Matouš s kamarádem šli za jedním učitelem, že by chtěli založit pop-rockovou kapelu. Učitel sehnal holky na bicí a baskytaru a zpěvačky a mně ještě pak přibrali na klávesy. Bohužel mám pocit, že do kapely jsem příliš nezapadla a psychiatrička mi pak "nařídila" přestat, protože vystoupení samozřejmě byla náročná na psychiku. A popravdě myslím, že mi to stejně ani moc nešlo :D Ale byla to skvělá zkušenost :)

dvě fotky z vystoupení



Kapela se rozpadla, když šel každý svojí cestou, na vysokou a tak... Matouš odešel studovat do Prahy konzervatoř. Šimon by tam po gymplu taky rád šel. Já myslím, že pokud bude chtít, tak se tam dostane a bude jednou fakt úspěšný. Poslechněte si, jak hraje teď, v šestnácti. Tu skladbu určitě znáte. Hraje ji jako by to byla brnkačka, já bych to teda nikdy nedala, nezdá se to, ale je to těžké! Já sice mám hudební sluch, ale kluci jsou opravdu talentovaní. Já bohužel neměla takovou píli jako oni.


Naivně jsem si myslela, že po vychození ZUŠky kdykolik sednu a zahraju, co jsem se naučila. Omyl :D Stačilo se na to nějakou dobu vykváknout a už to nejde. Rozcvičuju se občas na jednoduchých etudách a jedné oblíbené skladbě, ale problém je právě to občas. Kdybych hrála častěji, tak by mi to snad šlo.

Jinak stále ráda zpívám, ale pouze v soukromí pro sebe, protože v pubertě se mi hlas změnil a teď se to moje vytí nedá poslouchat :D 

A teď bomba. Nevím, jestli znáte (znali jste) Davida Stypku, který bohužel nedávno zemřel. Byl to výborný umělec. Hrál s kapelou Bandjeez, zpíval a hrál na kytaru. Nakonec se Bandjeez spojili s Kateřinou Marií Tichou (která se stala objevem roku) a Matouše přibrali z její původní kapely, aby hrál na kytaru. Káťa byla s Davidem kamarádka. Matouš Davida Stypku a Bandjeez obdivoval, takže je to pro něj čest. Jsem na něho tak pyšná!


Mamka občas říká... "Snad se nezkazí... Doufám, že nezačne kouřit... Co když začne pít?" Já tyhle obavy nemám. Káťa a Bandjeez jsou inteligentní umělci a slušní lidé. Já jim přeju jen to nejlepší. A věřím, že i Šimon bude jednou slavný :) Možná jako klavírista, možná jako herec, možná obojí :D

Byl to dlouhý článek, takže děkuji těm, kteří si ho celý přečetli. Budu ráda, když mi dáte vědět, jestli se vám líbil, napíšete svůj názor, případně můžete napsat, o čem byste si něco rádi přečetli příště :)

Mějte se krásně!



6 komentářů:

  1. Clanek jsem precetla ns jeden zatah snad za 3 minuty. Jsem rada, ze byl dlouhy...za me cim delsi clanky, tim lepsi. Nemam rada kratky "instantni" obsah a proto k tobe rada chodim. Ale k zpet k clanku. Po precteni mi doslo, ze jsem si pri navrhu na clanek spletla jmena tvych bratru. A ziram, ze i treti z vas ma takove umelecke sklony a uspechy. Jak jsem psala, moc obdivuji Matouse. Poprve jsem ho slysela na youtube v akusticke verzi pisne Znicena zem od Kateriny Marie Tiche. Byla jsem unesena tou kytarou. Pri poslechu mam z toho zvuku mrazeni po celem tele. Vim, ze to neni extremne slozita hra, ale Matous do toho dava neco navic - takovou jistotu, lehkost, preciznost - mam tohle na muzikantech moc rada - muzu si pak tu hudbu uzit bez stresu, ze neco ve hre pokazi :))). Na Matousovi jsem hned poznala, ze nema k profesionalovi daleko a proste tak nejak tusim, ze to dotahne daleko.Respektive dostane se kam bude chtit, protoze takto preciznich hracu, podle me moc neni. Vasi rodice vam navic, podle tveho popisu poskytuji takove zazemi, ze ktereho nemuze vzejit spatny clovek. Drzim vsem trem moc palce a specialne Tobe Rezzi - hodne stesti v nataceni dokumentu. Treba to je osudova nabidka, ktera te necekanym zpusobem, propoji s necim/nekym, co te v zivote posune nekam, kde tvoje duse touzi byt a kde se bude moct nejakym zpusobem projevit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát děkuji za krásný komentář! Mně napadlo, jestli to nebyla záměna bráchů :D Matoušovi to dám přečíst, určitě ho to potěší :)

      Vymazat
  2. Jo a jeste pridavam odkaz na tu pisen kdyby si nekdo chtel Matouse poslechnout...stoji to fakt za to. https://www.youtube.com/watch?v=36qrez22SAc

    OdpovědětVymazat
  3. To je parádní článek, je skvělé, že máte takový talent všichni sourozenci! :) Já vždy obdivuji všechny hudebníky, musí to být šíleně náročné :). Vždy se mi asi nejvíce líbilo hraní na klavír, ale nikdy jsem nezačala na něco hrát... Měla jsem jiné záliby :D. Ale ráda hudbu poslouchám :).

    OdpovědětVymazat
  4. Skvělý článek! Také jsem chodila od 1. třídy do ZUŠky. Tři roky do sboru, do nauky a asi 9 let na klavír. Se ségrou jsme hrávaly čtyřručky. Na pohled to vypadalo hezky, ale ten trénink byl strašný. Vždycky jsme se hádaly :D
    Hodně mi pomohlo, že jsem chodila na klavír. Teď na vysoké máme klavír, takže jsem naštěstí za vodou. Hrát mě moc baví :).
    Úžasné skladby! Jste moc šikovní! Obdivuji :)
    Leník

    OdpovědětVymazat
  5. Krásně sepsáno. Jde vidět, že máte hudební talent v rodině!
    Já jsem nikdy na nic nehrála, doma jen táta na kytaru, ale zrovna ta kytara i klavír mě docela lákaly. Hudbu mám moc ráda, ale asi na to nebudu tak šikovná, raději to přenechám jiným :D

    OdpovědětVymazat