Trable s epilepsií

 

Všechny zdravím!

Tak se zase trápím s epilepsií. Neuroložka mi poslala e-recepty, přeposlala jsem je taťkovi. Jenže jeden recept chyběl. Tak té mojí doktorce bude taťka znovu volat a řešit to. Jsem taťkovi vděčná, že to řeší. Že na to má nervy. Kdybych si to měla všechno řešit sama, tak by mě piclo.

Nedávno se mi zdál o neuroložce sen. Měla křiklavě červené vlasy a byla hrozně milá a ochotná. To bych o ní ve skutečnosti říct nemohla. Už se zase trochu bojím příští návštěvy. Že se bude tvářit nasraně. Ale vždyť já nedělám nic schválně a léky beru, jak mám. I tak mám občas problémy. Ale když to srovnám s obdobím, kdy jsem neměla tuhle diagnózu a trápila se, tak je to mnohem lepší, to je jasné.

Dneska jsem si psala s taťkou a shodli jsme se na tom, že se zeptáme mamky, jak vypadal můj první větší záchvat. Potřebuju to vědět, protože chci něco pořešit s paní doktorkou. Ohledně diagnózy a jedné starší lékařské zprávy. Taťka to bral v pohodě, ale mamka se zase čertila, že proč to potřebuju vědět, proč na to pořád myslím, jestli mám nějaký problém. 

Asi to tady s vámi nebudu rozebírat, je to nuda a nevím, jestli byste to pochopili, musela bych toho napsat více. A není to záživné. Každopádně, kdyby vás cokoliv o epilepii zajímalo (nebo i o anorexii nebo schizofrenii), tak napište.

Jinak jsem stále u babičky. Jednou lilo celý den, jednou lilo odpoledne, dneska jsme šly s babičkou do bazénu a přišla bouřka, utíkala jsem domů do sprchy a babička říkala, že mezitím byl liják. Jinak pak ještě nějakou dobu hřmělo. Nevím, jak u vás, ale tady je to počasí opravdu všelijaké. Tak jsme se s babičkou věnovaly televizi a pečení, předevčírem (myslím) jsme udělaly cheesecake a na první pokus docela dobrý :)

Já se zase loučím a jak jsem psala.. jestli chcete článek o něčem konkrétním, dejte vědět :) Mějte se krásně!